PROFESNÍ ŽIVOTOPIS
PROFESNÍ ŽIVOTOPIS
Sociální pracovnice a pedagožka
Veronika Bařinová propojuje zkušenosti ze sociální práce, léčebné pedagogiky, terapie, školního vzdělávání a vývoje digitálních vzdělávacích nástrojů.
Veronika začínala svou profesní cestu v podnikatelském prostředí. Postupně se však rozhodla zaměřit na práci s lidmi, vzdělávání a terapii.
Studovala léčebnou pedagogiku a sociální terapii. Dále se vzdělávala v sociální práci se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii.
Součástí její odborné přípravy byl také daseinsanalyticky orientovaný sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik, vycházející z hlubšího porozumění lidské existenci, prožívání a individuální životní zkušenosti.
Významnou oblastí její profesní zkušenosti je práce s lidmi se zdravotním postižením a využívání terapeutického kontaktu s koňmi.
Působila v Centru hiporehabilitace Mirákl, kde pracovala také jako asistentka fyzioterapeuta a canisterapeutka.
Věnovala se individuální, skupinové a rodinné terapeutické práci a získávala zkušenosti s podporou dětí s postižením i jejich rodin.
Sociální terapii se věnuje také prostřednictvím projektu HipoBar, který propojuje terapeutické přístupy, práci s koňmi, seberozvoj a podporu lidských vztahů.
Veronika Bařinová působí jako třídní učitelka sedmého ročníku Základní školy Citadela.
Ve své pedagogické práci propojuje zkušenosti ze sociální oblasti s každodenním fungováním běžné základní školy.
Tento rozměr její profesní činnosti umožňuje spojovat pedagogické a sociální zkušenosti s digitálními technologiemi a hledat možnosti, jak mohou moderní nástroje podporovat vzdělávání.
Její životní zkušenost zahrnuje rodičovství dítěte s Downovým syndromem i péči o dítě s onkologickým onemocněním.
Dva z jejích synů se díky individuální podpoře a pomoci asistentů pedagoga vzdělávají v běžných školách.
Systém podpůrných opatření proto nepoznává pouze profesně. Má bezprostřední zkušenost také jako rodič, který musí každodenně řešit vzdělávání svých dětí, komunikaci se školou, organizaci podpory a slaďování individuálních potřeb s možnostmi systému.
Veronika přináší do Inkluze bez iluze kombinaci sociální, terapeutické, pedagogické, technologické a rodičovské perspektivy.
Dokáže propojovat otázky vzdělávání s širšími životními souvislostmi, potřebami rodin, fungováním sociálních služeb i společenským postavením lidí se zdravotním postižením.
Její zkušenosti ukazují, jak významná může být dobrá podpora, ale také kolik energie a organizačního úsilí někdy stojí rodiny její každodenní zajištění.
← Zpět: Kdo za projektem stojí